Myšlenkové mapy

MindMaps jsou jedním z nejrozšířenějších nástrojů vizuální gramatiky.

Člověk by ani nevěřil, že jim je již více než 40 let.

Pojďme se s nimi seznámit blíže…

Co to vlastně je?

Autorem koncepce myšlenkových map je Američan Tony Buzan, autor světově uznávaných bestsellerů Use Your Head, Use Your Memory a The Mind Map Book. Jeho knihy byly publikovány již ve více než 100 zemích světa a byly přeloženy do více než třiceti jazyků. Zkoumání mozku a principů inteligence věnoval více než 30 let svého života. Po celou dobu zdokonaloval svoji koncepci Myšlenkových map

Technika Myšlenkových map slouží zejména k zapsání a zmapování myšlenkového procesu. Pokud je člověk zvyklý dělat si poznámky, koná to většinou lineární cestou. Sepíše pod sebe na list papíru podstatné informace, případně oblasti, kterými se chce zabývat, k nim připisuje další a další podněty. Postupuje lineárně, tedy od jedné položky k druhé. Nevýhodou této klasické  metody je, že nutí myšlení soustředit se vždy na jeden dílčí aspekt problému, omezuje tak volný tok analogií a asociací k tématu celkovému, omezuje laterální náhled na problém. Čím komplexnější je problém, tím obtížněji se zapisují všechny informace k němu.

Myšlenkové mapy toto nebezpečí odbourávají. Jejich principem je svobodné uvažování nad problémem jako nad celkem. Problémy, témata, otázky, úkoly nejsou vnímány a zpracovávány jako soustava navzájem oddělitelných prvků, ale jako komplex, kde vše souvisí se vším.

Využívání barev, trojrozměrné zobrazení, používání symbolů, grafických zkratek, značek, odlišených šipek apod. probouzí navíc k činnosti pravou mozkovou hemisféru, mozek tedy pracuje při vymýšlení či zaznamenání daleko aktivněji. Lineární způsob psaní poznámek neumožňuje dostatečně spojovat analogicky či asociačně jednotlivé dílčí aspekty, tíhne k logice a systematičnosti, tedy k doménám levé hemisféry.

Kdy se dají použít?

„Nákupní seznam“ pro svatební hostinu

Myšlenkové mapy můžeme například využít v následujících  případech:

• Popis problému
• Hledání definice problému
• Analýza problému
• Příprava prezentace
• Plánování akcí
• Zápis přednášky
• Chystání obchodního jednání
• Hledání možností při řešení konfliktů
• atd.

Takřka v každém oboru lidské činnosti, kdy je nutno si vést poznámky či písemnou přípravu, je možno využít myšlenkových map jako deskripčního nástroje. Pro plánování a přípravu akcí je tento prostředek velmi vhodný, neboť snižuje riziko, že se jakákoli malá drobnost opomine.

Myšlenkové mapy mají pochopitelně svoje nevýhody. Proto záleží na každém, zdali jejich metodiku využije či nikoli, v jakém prostředí a pro jaký úkol ji chce uplatnit a zdali bude jejich aplikace dostatečně efektivní.